KUMPRECHTOVÁ D., ZOBAČ P., KUMPRECHT I. (2000): Vliv Saccharomyces cerevisiae Sc47 na užitkovost kuřecích brojlerů a vylučování dusíku.

KUMPRECHTOVÁ D., ZOBAČ P., KUMPRECHT I. (2000): Vliv Saccharomyces cerevisiae Sc47 na užitkovost kuřecích brojlerů a vylučování dusíku. The effect of Saccharomyces cerevisiae Sc47 on chicken broiler performance and nitrogen output. CZECH. J. ANIM. SCI., 45, 2000: 169-177.

ABSTRACT:
A feeding comparative trial and a metabolic trial with chicken broilers were conducted to study the effect of continual applications of a probiotic (levels a₀ – control, a₁ – 100 of probitic/100 kg feeds, a₂ – 200 g of probiotic/100 kg feeds) containing the Sc47 strain a₁b₁n of the yeast Saccharomyces cerevisiae to BR1 feed mixtures of standard formulation and to BR2 feed mixtures with two different levels of crude protein (b_{0 –}21.97 % CP and b1 – 19.49 % CP), on broiler live weight, feed consumption in kg per 1 kg weight gain, nitrogen retention, fat, nitrogen-free extract (NFE) and fiber digestibility. A output in chicken droppings per 1 kg weight gain was another important parameter under observation. A total of 240 cockerels of ROSS hybrid were included in a feeding comparative trial. A metabolic trail was carried out on 48 cockerels from the 22 nd day of age. The live weight of broilers at 21 days of age was not statistically significantly influenced by the levels of the probiotic while it was higher than in the control by 1.8% and 1.38%, respectively, in groups a1 and a 2 at 42 days of age. The difference was not statistically significant. Positive effects of both levels of the probiotic were observed in cockerels receiving BR2 mixtures with a lower level of crude protein. The consumption of BR1 mixture was reduced by both levels of the probiotic in comparison with control (by 1.72% in a₁, by 1.19% in a₂). The applications of probiotics did not statistically significantly influence the consumption of BR2 mixture. A lower level of crude protein in BR2 mixtures resulted in significantly (P<0.05) to highly significantly (P<0.01) higher feed consumption per 1 kg weight gain (by 2.25% to 5.75% higher against control). The effect of both levels of the probiotic on feed consumption in kg per 1 kg weight gain was more pronounced when it was applied to feeds with a lower CP level. Slaughter yield was not statistically significantly influenced by applications of the probiotic and different CP levels in BR2 mixtures. The highest A retention on average (+5.25%) was determined in groups of broilers receiving BR2 mixtures with 200 g probiotic/100 g feed (a₂). But the difference was not statistically significant. Statistically significantly higher N retention (P<0.05) was determined for BR2 mixtures with a lower CP level than for those with a higher CP level. The highest coefficient of fiber digestibility on average was also calculated for groups a₂. The difference from the control (+16.23%) was not statistically significant. Both levels of the probiotic decreased A output in droppings per 1 kg weight gain (5.79% in al, 9.95% in a₂), but the difference was not statistically significant. The effect of the lower CP level in BR2 mixture on N output in droppings per 1 kg weight gain was statistically highly significant (P<0.01) (b₁ – 13.59 against b₀). The examination of A x B interaction showed an increase in A retention for feeds with both CP levels after the application 200 g probiotic/100 kg feed; the coefficient of fiber digestibility increased only in the groups that received the probiotic in feeds with a higher CP level; A output in droppings decreased as a result of the lower CP level in BR2 mixtures as well as of the increasing levels of probiotics. The experimental results indicate positive (statistically insignificant) effects of proobiotic application on broiler performance at a lower crude protein level and suggest a possibility of reducing the environmental nitrogen load.

Keywords: probiotics; Saccharomyces cerevisiae Sc47; poultry broilers; feed consumption; nitrogen retention; nitrogen output in droppings

ABSTRAKT:
V krmném srovnávacím a bilančním pokusu s kuřecími brojlery byl studován vliv kontinuální aplikace probiotického preparátu založeného na kmeni kvasinek Saccharomyces cerevisiae Sc47 v krmných směsích BR1 standardního složení a v krmných směsích BR2 se dvěma rozdílnými hladinami N-látek (21,97 % NL a 19,49 % NL) na hmotnost kuřat, spotřebu směsí na 1 kg přírůstku, retenci dusíku, stravitelnost tuku, BNLV (bezdusíkatých látek výtažkových) a vlákniny. Zároveň byl kladen důraz na sledování množství dusíku vyloučeného exkrementy kuřat na kg přírůstku. Do krmného srovnávacího pokusu bylo zařazeno 240 kohoutků hybrida ROSS. Do bilančního pokus bylo zařazeno celkem 48 kohoutků od 22. dne věku ve 12 klecích. Krmný srovnávací pokus probíhal v období výkrmu směsmi BR1 (1. – 21. den) jako jednofaktoriální s opakováním podle vzorce F_A (3) x 80 pro hmotnost kuřat a F_A (3) x 8 pro spotřebu směsí na 1 kg přírůstku. V období výkrmu kuřat směsmi BR2 (22.- 42. den věku) byly pokusy, jak krmný, tak bilanční, vedeny jako dvoufaktoriální s opakováním podle vzorce F_A (3) x F_B (2) x 40 pro hmotnost F_A (3) x F_B (2) x 4 pro spotřebu směsí a F_A (3) x F_B (2) x 8 pro bilanci. F_A představoval hladiny probiotického preparátu: a₀ – kontrola, a ₁ – 100 g preparátu/100 směsí, a ₂ – 200 g preparátu/100 kg směsí. F_B představoval krmné směsi BR2 s rozdílnou hladinou N-látek: b₀ – směsi BR2 s hladinou 21,97 % NL a 11,86 MJ ME/kg, b₁ – směsi - BR2 s hladinou 19,49 % NL a 12,14 MJ ME/kg. Hmotnost kuřat ve 21. dni věku (tab.2) nebyla statisticky významně ovlivněna použitými hladinami probiotického preparátu. Hmotnost kuřat ve 42. dni věku byla ve skupině a₁ o 1,8 % a ve skupině a₂ o 1,38 % vyšší oproti kontrole. Rozdíl nebyl statisticky významný. Pozitivní vliv obou hladin preparátu byl zaznamenán u kohoutků krmených směsmi BR2 s nižší hladinou N-látek (tab. 3) – skupiny a₁b_1,a₂b₁). Obě hladiny probiotického preparátu na bázi Saccharomyces cerevisiae Sc47 snížily spotřebu směsí BR1 na 1 kg přírůstku (a₁ o 1,72 % nižší, a ₂ o 1,19 % nižší oproti kontrole). Spotřeba směsí BR2 nebyla použitými preparáty statisticky významně ovlivněna. Nižší hladina N-látek ve směsích BR2 měla za následek průkazně (P< 0,05), až vysoce průkazně (P< 0,05), až vysoce průkazně (P< 0,01) vyšší spotřebu směsí na 1 kg přírůstku (o 2,25 až 5,75 % vyšší oproti kontrole – tab. 4). Účinek obou hladin preparátu na spotřebu krmných směsí na 1 kg přírůstku se výrazněji projevil při jeho aplikaci do směsí s nižší hladinou NL (tab. 5). Jatečná výtěžnost nebyla aplikací preparátu a rozdílnými hladinami NL ve směsích BR2 statisticky významně ovlivněna. Průměrně nejvyšší retence dusíku (+ 5,25 %) byla zjištěna u skupin kuřat krmených směsmi BR2 s hladinou 200 g preparátu na100 kg směsi (a₂). Rozdíl však nebyl statisticky významný (tab. 8). U směsí BR2 s nižší hladinou NL byla zaznamenána statisticky průkazně vyšší retence dusíku (P< 0,05), než u směsí BR2 s vyšší hladinou NL (b₁ + 5,31 % oproti b₀). Průměrně nejvyšší koeficient stravitelnosti vlákniny byl zjištěn také u skupin a₂. Zjištěný rozdíl (+ 16,23 % o proti kontrole) nebyl statisticky významný. Obě hladiny probiotického preparátu snižovaly podíl dusíku vyloučeného exkrementy na 1 kg přírůstku (a₁ o 5,79 % nižší, a₂ o 9,95 % nižší oproti kontrole). Rozdíl však nebyl statisticky významný. Statisticky vysoce průkazný (P< 0,01), byl vliv nižší hladiny NL v BR2 na podíl dusíku vyloučeného exkrementy na 1 kg přírůstku (b₁ – 13,59 % oproti 0%). Při sledování interakce A x B (tab. 9) se retence dusíku zvyšovala ve směsích s vyšší i nižší hladinou NL při použití hladiny 200 g preparátu/100 kg směsi; koeficient stravitelnosti vlákniny se zvýšil pouze ve skupinách, které dosáhly probiotikum ve směsích s vyšší hladinou NL; množství dusíku vylučovaného exkrementy na 1 kg přírůstku se snižovalo jak s nižší hladinou NL ve směsích BR2, tak se zvyšujícími se hladinami probiotických preparátů. Výsledky pokusu naznačují pozitivní (statisticky nevýznamný) vliv sledovaného preparátu na užitkovost brojlerů při nižší úrovni dusíkatých látek a upozorňují na určitou schopnost přispět ke snížení zátěže životního prostředí dusíkatými látkami.

Klíčová slova: probiotika; Saccharomyces cerevisiae Sc47; drůbeží brojleři; růst; spotřeba směsí; retence dusíku; vylučování dusíku exkrementy